Dtest

 

27.9. 2012

 

* probíhá příprava na soudní řízení, které v brzku začne podáním žaloby.....

 

10.7.2012

Česká televize


Pstruzi ze šumavského rybářství jsou zdraví, potvrdili veterináři

 

 

10.7.2012

Odpovědi časopisu dTest


Odpovědi časopisu dTest jsou pro nás velikým zklamáním. Všichni si je můžete přečíst v originále zde odkaz na PDF. Odpovědi dle našeho názoru vyznívají značně vyhýbavě a nekonkrétně a v určitých aspektech mohou být až zavádějící. Odpovědi časopisu dTest a naše komentáře jsou barevně odlišeny.

 

Časopis dTest:

 

Odpověď na žádost o podání informací k testu pstruhů publikovaném v časopisu dTest 6-2012

 

Vážený pane,

obdrželi jsme dne 4. července 2012 Vaši e-mailovou žádost o podání informací týkající se testu duhových pstruhů, který byl publikován v časopisu dTest 6-2012. V úvodu své žádosti jste vyjádřil podezření týkající se nákupu pstruhů, cituji: „…jste údajně nakoupili od naší firmy Pstruhařství Mlýny…“, se zdůvodněním, cituji: „Protože se na naší farmě nikdy žádné zakázané látky nepoužívaly a nepoužívají…“ Vámi položené dotazy zodpovídáme, pro přehlednost ponecháváme jednotlivé otázky.

 

1. Kde byly nakoupeny ryby použité pro výše zmiňovaný test?


Pstruzi, které dle prodejního dokladu prodávalo Pstruhařství Mlýny (razítko na dokladu), byly zakoupeny na farmářském trhu v Praze-Kobylisy. Prodejní místo bylo vybráno dle nabídky publikované na vašich webových stránkách www.pstruharstvi.cz.

 

2. Kdy byly nakoupeny ryby použité pro výše zmiňovaný test?


Pstruzi byli zakoupeni dne 27.1.2012.

 

3. Existuje a je možno obdržet kopii protokolu odebrání (nakoupení) vzorků ryb pro testování?


Nákupčí časopisu dTest výrobky neodebírají (to přísluší dozorovým orgánům), nýbrž je jako každý jiný spotřebitel nakupují. Prodejní doklad s razítkem Pstruhařství Mlýny a datem prodeje, resp. koupě existuje, jeho naskenovaná kopie je v příloze.

 

Ano 27.1.2012 jsme skutečně prodávali v Kobylisích. Tato skutečnost byla napsána na našich webových stránkách a může si jí tak dohledat kdokoli, kdo o to má zájem. Jako příloha odpovědi nám byl zaslán oskenovaný obchodní doklad (odkaz na PDF), který má dokládat, že testované ryby byly nakoupeny u nás. Ale o vystavení tohoto dokladu naším pstruhařstvím lze na základě některých indicií vážně pochybovat. Na tomto dokladu je pouze naše razítko. Nenaleznete zde ale podpis prodejce. Datum je evidentně dopisován jinou propiskou a jinou rukou. Navíc prodáváme ryby na váhu, což znamená, že údaj na paragonu by měl znamenat 12 kg, což nekoresponduje s uvedenou cenou. Doplněny jsou zde pravděpodobně kusy ryb. Naši prodejci (v tomto případě přímo zaměstnanec!) jsou striktně poučeni, jak paragon správně vyplňovat, kontroly v provozu i nastáncích jsou běžnou praxí!

 

4. Existuje a je možno obdržet kopii protokolu o předání vzorků akreditované laboratoři?

5. Která akreditovaná laboratoř vzorky testovala?

6. Je možné obdržet kopii výsledků rozborů z uváděné akreditované laboratoře?


Body 4. 5. a 6 spolu vzájemně souvisí, odpovědi na ně uvádíme souhrnně: Jedno ze základních pravidel, kterým se řídí všechny spotřebitelské organizace sdružené v renomované světové organizaci ICRT (International Consumer Research and Testing), jíž jsme členem, zní – nezveřejňovat názvy laboratoří či zkušeben, ve kterých probíhají analýzy výrobků. Tímto striktním pravidlem se chrání jak nezávislost spotřebitelské organizace, tak nezávislost samotných laboratoří či zkušeben, na něž byl v minulosti kvůli výsledkům testů vyvíjen nátlak ze strany výrobců a dovozců, byla vyvíjena snaha zkorumpovat pracovníky laboratoří či zkušeben nebo je dokonce zastrašovat. Garantem správnosti, nezávislosti a objektivity publikovaných výsledků testů, jakož i osobou zodpovědnou za důsledky zveřejnění výsledků testů, je naše Občanské sdružení spotřebitelů TEST jako vydavatel časopisu. Vzhledem k uvedenému nemůžeme výše žádané poskytnout, neboť na dokladech je uveden název akreditované laboratoře.

Ve svalovině pstruhů, kteří dle prodejního dokladu pocházeli z Pstruhařství Mlýny, bylo akreditovanou laboratoří nalezeno 2,09 μg/kg leuko-formy krystalové violeti, tj. nepovolené látky. Naměřený obsah převýšil tzv. rozhodovací limit, to znamená, že pstruzi neměli být uvedeni na trh. Kdyby k takovému nálezu došlo při vzorkování pstruhů veterinární kontrolou přímo na farmě, s největší pravděpodobností by nařídila, aby pstruzi byli dále chováni tak dlouho, dokud hodnota neklesne pod tolerovanou mez, tj. pod minimální limit rozlišení analytickou metodou, který činí méně než 0,50 μg/kg. Z publikovaných informací na webových stránkách Pstruhařství Mlýny, www.pstruharstvi.cz, vyplývá, že vedle vlastních ryb chovaných od jikry jste dovezli násadu ze Slovenska, jejíž dodavatel připustil, že by se v jeho rybách stopy po leukokrystalové violeti mohly potenciálně vyskytovat. V dostupných odborných pramenech jsou k dispozici údaje o dynamice vylučování leuko-forem krystalové violeti a malachitové zeleně z ošetřených ryb, resp. jejich raných stádií. Z tohoto důvodu si dovolíme uvést, že rozpor mezi námi naměřenými výsledky a výsledky odběru ze Slovenska dovezených ryb Státní veterinární správou publikované na webových stránkách Pstruhařství Mlýny, neexistuje. Pokud se jednalo o tutéž dodávku, ze které našim nákupčím byli pstruzi prodáni, došlo v čase, který uplynul od nákupu do úředního odběru, k poklesu nepovolené látky ve svalovině pstruhů. Pro informaci uvádíme, že v roce 2011 došlo dle veřejně přístupných informací Státní veterinární správy k záchytu pstruhů, resp. násad ze Slovenska, jejichž svalovina obsahovala leuko-formu krystalové violeti.

 

Byli jsme vyhodnoceni jako nejhorší chovatel ryb na základě výsledků rozborů akreditované laboratoře, její výsledky jsou tajné a pouze pro oči redaktorů dTestu, kteří za vše zodpovídají – jsou totiž nezávislí, nestranní a výsledky jsou jednoznačné a nezpochybnitelné. Což má jednu zásadní chybu (nebo více) – tato situace má díky této odpovědi punc NEOVĚŘITELNOSTI A JAKÉKOLI ZPĚTNÉ VAZBY! Navíc, pokud lze něco nevyvratitelně tvrdit, musí to být podloženo opakovaným sledováním (zejména v případě, že se jedná o překvapivé nebo nezvykle vysoké hodnoty, ale i v případě, že vzorky vychází „dle očekávání“). Striktní odpovědi dTestu ještě popírají možnost chyby, přičemž všudypřítomný lidský faktor je jedním z nejčastějších důvodů chyb. Na základě těchto odpovědí je možné říci, že se pouze jedná o tvrzení (domněnku) časopisu d Test, která se bohužel nedá ověřit.

Co se týče původu ryb. Pakliže byl odběr skutečně proveden 27.1.2012, je třeba podotknout, že případné ryby dovezené ze Slovenska by na pstruhařství musely být již nejméně 3 měsíce. Poslední dodávka před odběrem totiž proběhla v říjnu 2011, do prodeje se dostaly až v jarním období. Navíc připomínám, že na výsledky dTestu jsme reagovali neprodleně, bez jakýchkoli vedlejších či maskovacích důvodů, a nechali ryby navzorkovat, aby se prokázal pravý stav věcí. Nemáme totiž co skrývat.

 

7. Pokud testy proběhly před několika měsíci (údaj zaznamenaný ve veřejné diskuzi na Vašem facebookovém profilu), proč nebyly výsledky neprodleně předány dozorové krajské veterinární správě?


Analýzy pstruhů (15 výrobků od různých dodavatelů – viz dTest 6-2012) zaměřené na těžké kovy (rtuť, olovo, kadmium), histamin, amoniak, tuk, bílkoviny, popel, voda (zmražené výrobky), malachitovou zeleň, leuko-formu malachitové zeleně, krystalovou violeť a leuko-formu krystalové violeti probíhaly dle protokolu o zkoušce v období od 31.1.2012 do 5.4.2012. Protokol nese datum vyřízení 18.5.2012. Po tomto datu nám byl protokol doručen a výsledky byly zpracovány a publikovány v červnovém vydání časopisu dTest. Testy potravin v časopisu dTest jsou sledovány jak Státní veterinární správou ČR, tak Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, kdy oba dozorové orgány začínají konat již po samotné publikaci, aniž by obdržely oficiální podnět. K problematice pstruhů a nepovolených látek se již 25.6.2012 veřejně vyjadřoval mluvčí SVS ČR ing. Josef Duben.

 

Tady jsme poněkud na vážkách, jakým mechanismem se mohla stát takto dlouhá prodleva. Jelikož jsou veškeré údaje o laboratoři (tzn. i protokoly) tajné, nelze tuto dobu potvrdit ani vyvrátit. Tzn. i zde se dostáváme ke statutu tvrzení proti tvrzení. Vzorky i složitějšího rázu a množství jsou obvykle akreditované laboratoře schopny zpracovat během 14 dnů až 1 měsíce. U rozborů objednaných časopisem dTest to bylo téměř 3 měsíce. Např. testy zadané státní veterinární správou (pravda pouze na inkriminovanou látku) trvaly 4 dny. Protokol o výsledcích jsme pak obdrželi v elektronické podobě ještě týž den, kdy byly rozbory dokončeny a v papírové podobě do týdne, což považujeme za standard i u jiných laboratoří, u kterých jsme v minulosti testovali kupř. kvalitu odchovných podmínek u nás. U laboratoře dTestu trvalo dodání protokolu od dokončení více jak měsíc. Proč?

A ještě drobný komentář. Státní veterinární správa předpokládáme není povinna kontrolovat výsledky časopisu dTest, a proto na to nelze spoléhat. Pakliže jde časopisu dTest skutečně o spotřebitele, měl by sám jednat. Zajímalo by nás (v případě že je časopis dTest cituji „garantem správnosti, nezávislosti a objektivity publikovaných výsledků testů, jakož i osobou zodpovědnou za důsledky zveřejnění výsledků testů, je naše Občanské sdružení spotřebitelů TEST jako vydavatel časopisu), zda je časopis dTest rovněž zodpovědný za způsob medializace. Zástupce dTestu totiž vystupuje i v mnoha mediálních výstupech, které reprodukovaly zároveň nepodložené a zavádějící poplašné zprávy.



 

 

Otázky, které jste položil, jsou zodpovězeny. Na řadu přichází naše upozornění a žádost. Dovolujeme si Vás upozornit, že Vámi vystavovaný prodejní doklad, který jsme si při nákupu vyžádali, nesplňuje zákonné náležitosti, zejména chybí název prodávajícího subjektu (tzn. Vaše jméno) a sazba DPH


Děkujeme za upozornění, pokud nemá pouze zastírací charakter. K tomuto dokladu jsme se totiž již vyjádřili výše.


Žádáme Vás o odstranění našeho loga, které je registrovanou ochrannou známkou, zVašich webových stránek www.pstruharstvi.cz.

 

Ano, logo bylo odstraněno a nahrazeno na tuto žádost. Účastnili jsme se však testování a není důvod ho nepoužít, nebylo použito v kontextu s hodnocením testu "výborně-dobře" ani k žádné cílené propagaci, ani nebylo nijak měněno. Jsme zvědaví na právní názor.


Ida Rozová

Občanské sdružení spotřebitelů TEST

 

Závěrem snad jen dodat: „Udělejte si názor sami“. Za nás můžeme prohlásit, že postup časopisu dTest při testování pstruhů byl minimálně neadekvátní, neseriózní a neprofesionální.


Všem přejeme krásný a klidný den.

Pstruhařství Mlýny

 

 

4.7. 2012

- - -

28.6. 2012

 

Dobrý den. Vážím si Vás všech, kteří si tyto řádky čtete, či se přímo účastníte diskuze. Je zřejmé že Vám není lhostejný osud naší firmy a chcete se dozvědět pravdu. Krátce popíši poslední vývoj.
V tomto týdnu nabrala KVS Prachatice vzorky pstruhů duhových. Jednalo se o ryby vychované od jikry na naší farmě (stejně jako předchozí vzorky pstruha potočního a sivena amerického) a o ryby vychované z násady nakoupené na Slovensku. Opoždění těchto vzorků bylo dáno právě tím, že jsem je chtěl mít nabrané samotnou Veterinární správou a tedy pro případný spor s dodavatelem násad nezpochybnitelné. Výsledky těchto rozborů jsou na této stránce zveřejněny a jsou negativní. To znamená, že na naší farmě nejsou žádné ryby kontaminované jakoukoliv zakázanou látkou. Navíc je ze všech vzorků jasné, že se na naší farmě NIKDY žádné zakázané látky NEPOUŽÍVALY. Proto jsou všechna zveřejněná tvrzení dTestu, vůči naší firmě, naprosto nepravdivá. Na základě těchto důkazů budu po dTestu požadovat informace kde, kdy a jak byly nabrány vzorky ryb. Která akretitovaná laboratoř provedla rozbory a proč jsem z výsledky byl seznámen až v okamžiku jejich zveřejnění. Zároveň budu žádat vydání tiskové opravy nepravdivých tvrzení. O tom jak bude na moje dotazy reagovat dTest, Vás budu na našich stránkách informovat. Ještě jednou děkuji za Vaši podporu a přeji krásný den. Josef Bláhovec

(výsledek testu níže)

 

NETŘEBA KOMENTÁŘ!

 

Zkoušeno Státním veterinárním ústavemPraha, oddělením chemie, které je akreditováno Českým institutem pro akreditaci, o. p. s. pod č. 1176.1.2

- - -

 

26.6. 2012

 

- úplně dole pod textem byla dnes spuštěna diskuze k "Pstruhařství Mlýny v dTestu" a níže psanému. Budeme rádi za Vaše názory, náměty, dotazy, komentáře. Aneb ne každý disponuje facebookem :) Předem děkujeme :-)

 

 

25.6. 2012

 

- odebrány kontrolní vzoky rybí svaloviny Státní veterinární správou:

pstruh duhový - vlastní chov a pstruh duhový - dochovaný z násady jiného chovatele

- výsledky předpokládáme koncem týdne, či začátkem příštího

 


24.6. 2012

 

Výsledek zkoušky:

Zkoušeno Státním veterinárním ústavem Praha, oddělením chemie, které je akreditováno Českým institutem pro akreditaci, o. p. s. pod č. 1176.1.

- test rybí svaloviny:  malachitová zeleň, leukokrystalová violeť, krystalová violeť, leukomalachitová zeleň

1. a 2. (soubory .pdf)

 

Abychom potvrdili toxickým látkám prostý chov, proběhlo dne 18.6.2012 Státní veterinární správou odebrání vzorků námi odchovaných ryb (viz. výše). Námi chované ryby jsou naprosto v pořádku a jasně potvrzují, že na naší farmě se skutečně dTestem prokázané látky nepoužívají! (používané látky v chovu a jejich použití pod textem)


Je naprosto alarmující, že časopis dTest údajně zjistil takové koncentrace zakázaných látek, a přitom bezprostředně neinformoval veterinární správu a vystavil tak spotřebitele možnému přetrvávajícímu riziku! Uvedenou cenu 195,-Kč/Kg již více jak 3 měsíce nemáme!!! Kdy proběhl test??? Vyvolává to pocit, že šlo zejména o výsledek a zviditelnění a o spotřebitele až ve druhé řadě. Tento mezičlánek jsme ale doplnili a Státní veterinární správu jsme k odběru vzorků sami přizvali v nejzazším možném termínu.

 

Z naší strany je nutno uvést, že jsme byli po následném kontaktování chovatele, který nám dodává násadové ryby, upozorněni na možnost použití látky v jejich chovu. Tuto možnost zmiňuje i časopis dTest, nemůžeme ji bohužel ani zcela vyvrátit ani potvrdit. Do letošního roku jsme museli část násadových ryb nakupovat, kapacita naší vlastní líhně totiž nebyla dostatečná. U takto dodaných násadových ryb byl ALE VŽDY DODÁN IVETERINÁRNÍ DOKLAD O JEJICH NEZÁVADNOSTI (ZDRAVOTNÍ STAV, CIZORODÉ LÁTKY). Nicméně, vzhledem k současné zkušenosti budeme striktně všechny případně dovezené ryby sami prověřovat na vlastní náklady (14 denní karanténa a odběr vzorků), bez ohledu na to, že každý dovoz musí být již veterinárně kontrolován. Od letošního ledna nám již naplno funguje vlastní líheň, a tak nákupy násad od jiných chovatelů budou pouze výjimečnou záležitostí.

 


Bohužel v dnešní době platí, že se již dávno pstruzi neloví z volných vod. Zejména z důvodů nízkého počtu původních rybích obsádek, rostoucího počtu strávníků a předně díky nešetrnému hospodaření v krajině. Pro naše pstruhařství ale i nadále platí, že se snažíme produkovat ryby co nejkvalitnějším a co nejšetrnějším způsobem vůči životnímu prostředí, cestou uplatňování moderních technologií.

Stojíme na rozcestí, kde si musíme jasně vybrat, zda ryby nebudeme jíst vůbec, nebo je budeme chovat. A to v podmínkách k přírodě co nejvíce šetrných a dlouhodobě udržitelných (nikoliv dle asijského vzoru udržet udržitelné podmínky v neudržitelných). Samozřejmě takto chovaný pstruh bude vždy tomu původnímu (z řeky, potoka) jistým způsobem vzdálený. Nakolik, záleží už jen na chovateli a místních podmínkách chovu. V případě použití technologií zabezpečujících chov ryb s minimálním dopadem na okolní prostředí a zároveň s použitím kvalitních krmiv a bez používání zakázaných látek, se není čeho bát, pstruzi nejsou sci-fi :-)


V souvislosti s článkem zveřejněným v časopisu dTest, je rovněž důležité upozornit na několik zavádějících informací zde uveřejněných. Například v rámci porovnání jednotlivých producentů a prodejců byly zveřejněny ceny za 1 kg pstruhů. Bohužel tabulka porovnávala ceny za 1 kg pstruhů kuchaných s cenami pstruhů živých, což není na první pohled jednoznačně specifikováno. Pro názornost naše cena je uvedena za 1 kg kuchané ryby (195,- Kč/kg). Pokud by nás časopis dTest oslovil, nebo nás navštívil, zjisti lby, že 1 kg živých pstruhů stojí u nás 129,- Kč/kg, a to je veliký rozdíl. Ve výsledku konkurenční pstruh za 130,-(živý/nekuchaný) je výhodnější než-li náš za 129,- aneb pstruzi ze Pstruhařství Mlýny jsou drazí a ještě k tomu kontaminovaní. Z obchodního hlediska je zajímavé, že konkurenční pstruzi se již tento víkend objevili na jednom farmářském trhu, kde nikdy předtím nebyli. Velice rychle zareagovali na to, že díky dobře napsanému článku můžeme mít problém, na kterém by se dalo dobře profitovat.

 

Pokud jde o další nejasnosti ve výše zmiňovaném článku.

 

*výklad normy ČSN 466802, pokud se o něj pokouším, by měl následovat po jejím přečtení a měl by tedy být přesný a doslovný. Rybou mrtvou se zde rozumí, ryba zabitá či uhynulá, nevykuchaná. Tuto rybu skutečně nesmíte uchovávat déle než 12 hodin. Pokud bychom šli do morku kosti a zeptali se některých prodejců v supermarketech kolik hodin je již prodávaná ryba vykuchaná a zachlazená, často bychom ke dvanáctce museli přidat nulu.

 

*ryba zabitá na místě přímo před Vámi je samozřejmě ideál a můžete si ho dopřát třeba u nás na pstruhařství, kde alespoň uvidíte náš chov a prostředí, ve kterém je prováděn. Je však třeba uvést, že krevní oběh ryb by neměl obsahovat antistresové látky, tj. znehodnocovat maso. Ryba by tedy měla být zabita co nejrychleji po jejím vytažení z vody. U živých ryb převážených v přepravních bednách Vám rychlé zabití nepomůže, ryba by se nejprve z přepravního stresu musela vzpamatovat. Pojem zrání masa se rovněž vytrácí z povědomí strávníků, u ryb k ukončení biochemických pochodů v buňkách dochází nejrychleji ze všech druhů mas, přibližně do 48 hodin. Tato doba je výrazně delší u ryb mořských.

 

*pakliže budeme doporučovat ke konzumaci ryby z druhého konce světa, ochuzujeme se o naše "rybí zlato doma", ryby, které náš organismus dokáže lépe zpracovat a využít tak mnohem více tělu prospěšných látek.

 

*pstruha potočního pravda v obchodním řetězci asi těžko najdete, ale můžete ho koupit v tržní velikosti u několika chovatelů přímo v jejich provozu, mimojiné i ve Pstruhařství Mlýny.

 

Omlouváme se Všem Vám, našim zákazníkům, za způsobenou nepříjemnost po přečtení článku v časopisu dTest. Věříme, že výše popsané vysvětlení Vás uspokojí a zůstanete našimi zákazníky, získáme zpět Vaši důvěru. Hodláme se nadále zabývat kvalitou našich ryb a věříme, že to je a bude znát :-) Nebráníme se nezávislým testům našich ryb, raději mít dvakrát zkontrolováno, než-li uvádět v omyl spotřebitele, ovšem interpretace výsledků by měla být seriózní.


Věříme, že nastalou situaci jako český zemědělec prvovýrobce/prodejce přežijeme, neboť trefný článek je ve srovnání se všemi předchozími katastrofami vůbec nejhorší. Přežili jsme zničující povodně roku 2002, likvidační infekční nákazu VHS roku 2004, bankrotem vypadající dvojnásobnou povodeň roku 2008 (2x jsme během jednoho roku přišli o ryby) a nyní takřka vše přebíjí jediný článek, který ještě nevypovídá o pravém stavu věcí...

 

za Pstruhařství Mlýny

Josef Bláhovec, Ing. Miloš Buřič,Ph.D, Ing. Milan Aldorf,DiS

a

Všichni ze Mlýnů :-)


Látky používáné v chovu:


Persteril 36 - dezinfekce

- persteril leták

- persteril bezpečnostní list

 

Savo - dezinfekce

- savo bezpečnostní list

 

Perkarbonát sodný - dezinfekce po ukončení chovného cyklu

- bezpečnostní list

 

Formaldehyd - dočištění nádrže před nasazením

- bezpečnostní list

 

Chlorid sodný - dezinfekce, prevence proti onemocnění

- bezpečnostní list

 

Tyto látky se používají v bezpečných koncentracích běžně užívané a schválené v rybářství, všechny skončí v sedimentačním rybníčku, kde degradují a maximálně se naředí, do recipientu se tak dostává opět stejná voda jako na vtoku. Dokonce BSK5 je na výtoku nižší než-li na vtoku. Lehce oživujeme vodu o fosfor.

 

Odpovědi na Vaše dotazy, připomínky, reakce k testu.:

 

Výsledky testů za minulá období - díky časové tísni jsme ještě nestihli aktualizovat :(

 

- odběr vzorků se řídí metodickým pokynem, kontroluje se především ryba určená k přímému prodeji, kontrola by měla postihovat celý chov, nikoliv pouze sádku, kde je "chována ryba určená pro kontrolu"

 

- rezidua z minulého období lze vyloučit prostě, že nebyly tyto látky nikdy v provozu použity, tj. od roku 1999, kdy tento provoz nově vznikal. Provoz pstruží líhně v minulosti a její ukončení koncem 70. let minulého století, se odehrával mimo současné prostory a dle pamětníků se ani tehdy tyto látky nepoužívaly

 

- ano, pstruzi se chovají výše po toku, přímo v sousedním mlýně (kupodivu rovněž Pstruhařství Mlýny...), kde v současné době je několik desítek kusů, či chov není prováděn vůbec. Použití malachitové zeleně je vpodstatě nulové, případná koncentrace by nebyla vvůbec detekovatelná. Pokud je nám známo, výše po toku žádný další chov pstruhů ani průmysl používající tyto látky, není.

 

- souhlasíme ohledně zpochybňování testu a raději maximálně prověříme všechny alternativy, jak se případně rezidua do řetězce mohla dostat (viz. komentář výše). Obecně lze říci, že z pohledu malachitové zeleně se situace v našich vodách ČR významně zlepšila. V současné době je více alarmující používání antibiotik, hormonálních látek, ať u ryb, či jiných hosp. zvířat, těm by se měly podobné testy maximálně věnovat, neb malachitová zeleň nás ve vztahu k těmto látkám na zdraví vpodstatě neohrozí. Ohledně malachitové zeleně je to z pohledu rybářské praxe v současné době vůbec více než zvláštní, když probíhá zákonem nařízený monitoring.

 

Rozbory vody ve pstruhařství: (bude aktualizováno)

 

Testování ve zpracovně (bude aktualizováno)

 

 

15.6. 2012

Josef Bláhovec – majitel Pstruhařství Mlýny

 

Reakce na hodnocení pstruhů v červnovém čísle d Testu

 

Dnes jsem zažil největší šok za celou dobu mého farmaření. Dnes (pátek 15.6.2012) jsem byl krátce před polednem kontaktován organizátory farmářských trhů, abych se vyjádřil k výsledkům dnešního vydání časopisu d Test. Zprvu jsem vůbec nechápal, na co mám reagovat. Poté jsem si z internetu stáhl celý článek pojednávající o pstruzích a zažil opravdový šok. Ve zmíněném testu naše pstruhařství dopadlo katastrofálně nejhůř a to proto, že naše ryby údajně obsahují vysoké koncentrace zakázané látky (leukokrystalová violeť - malachitová zeleň).

 

NAŠE FARMA TUTO LÁTKU ANI JINÉ ZAKÁZANÉ LÁTKY NIKDY NEPOUŽÍVALA A NAPROSTO ODMÍTÁM VÝSLEDKY ZVEŘEJNĚNÝCH TESTŮ.

 

Jsme pod neustálým veterinárním dozorem a již vícekrát u nás byly dělány testy na tyto látky a nikdy u nás žádný test nezaznamenal žádnou ze sledovaných látek. A zároveň technologie chovu ryb na naší farmě neumožňuje aplikaci jakýchkoliv nebezpečných látek, protože v recirkulačním systému bychom si těmito látkami zničili, ba přímo zabili bakterie v biofiltru a následně by nám uhynuly všechny ryby. Recirkulační systém používáme i v líhni, takže u nás se jakékoliv takovéto látky nedají používat (bez ohledu na to, jestli jsou zakázané nebo ne). Za kvalitu našich ryb se zaručuji vlastním jménem.

Abych měl skutečně nezvratný důkaz o kvalitě našich ryb, nechám v příštím týdnu odebrat vzorky ryb na naší farmě a provést na nich požadované rozbory. Rozbory provede akreditovaná laboratoř státní veterinární správy. Výsledky těchto rozborů neprodleně zveřejním na našich webových stránkách.

Neodpustím si krátký komentář k nastalé situaci:

Časopis d Test vůbec neuvádí, kde konkrétně zkoumané ryby nakoupil, jaká laboratoř provedla rozbory atd. Jak mohu vědět, že byly opravdu testovány moje ryby? Kde je záruka objektivity a jistota, že ryby nebyly kontaminovány jinde než v chovu? Časopis mě jako majitele nenechal k výsledkům vyjádřit a ani mi nedal prostor pro obhajobu dobrého jména. Je mi velice líto, že jsem já i naši zákazníci museli prožít tento nepříjemný zážitek.

Samozřejmě podniknu právní kroky na ochranu svého jména a svých ryb, protože takovéto jednání ze strany časopisu d Test mi nedává jinou možnost. Podrobnější komentář zveřejním na našich stránkách www.pstruharstvi.cz .

 

 

Josef Bláhovec

comments powered by Disqus

Rychlý kontakt

Pstruhařství MLÝNY
Žár 25, 384 73, Vacov-Žár
info@pstruharstvi.cz mob.: +420 603 888 542
tel.: +420 383 134 707
fax.: +420 383 134 707
pouze 7-18 hod.

Otevírací doba:

Pondělí: 9:00 — 11:30   12:30 — 17:00
Úterý: 9:00 — 11:30   12:30 — 17:00
Středa: 9:00 — 11:30   12:30 — 17:00
Čtvrtek: 9:00 — 11:30   12:30 — 17:00
Pátek: 9:00 — 11:30   12:30 — 17:00
Sobota: 9:00 — 11:30   12:30 — 17:00
Neděle: zavřeno

Partneři projektu:Ministerstvo zemědělství

Grafika: stepisko